Je mléko skutečně příčinou akné?

Pokud raději posloucháte než čtete, vyberte si jeden z odkazů:

YouTube

Spotify

Důvodem napsání tohoto článku je skutečnost, že nejen kosmetika, ale snad ještě mnohem víc strava ovlivňuje stav kůže. A v okamžiku, kdy si tělo s toxiny, nebo jinými látkami v těle už samo nedokáže samo poradit, vyšle nám signál, kterého si všimneme. Na kůži.

V tomto textu se podíváme blíž na kravské mléko. Co v těle dělá a proč nám nedělá tak dobře, jak se někdy tvrdí. Řekla bych, že na začátku mé kosmetické cesty bych si nic takového nespojila. Naštěstí je to moje cesta poznání a další vývoj. Zamyslet se hlouběji nad problematikou akné mi pomohli především klienti, kterým nic namazaným na kůži nepomáhá, protože problém je ukrytý mnohem hlouběji.

Proč novorozenci pijí mléko? Proto, aby všichni nově narození jedinci (nejen lidé) rychle vyrostli. Kojení mateřským mlékem se na rozdíl od ostatních savců liší tím, že se z velké části podílí také na vývoji mozku. Je to dáno tím, že lidské mléko obsahuje nejnižší poměr kaseinu k syrovátce. Kdežto kravské mléko ovlivňuje pouze růst svalů a kostí, což je kvůli vysokému obsahu kaseinu (v porovnání s lidským až 2x). Podíl kaseinu v mléce se tedy liší podle živočišného druhu. 

Tři problematické složky mléka

1) Kasein je bílkovina (protein) přirozeně obsažená v mléce. Na kaseinu je znepokojující fakt, že je velmi náročný na strávení, protože potřebuje speciální enzym, který by jej dokázal v těle rozložit. 

Během kojení se z prsních uzlin matky uvolňují bakterie bifidus, které se smíchají s mlékem a dítě ho tak mnohem lépe stráví. Novorozencům se navíc přirozeně tvoří speciální enzym (chymosin), jenž pomáhá mateřské mléko vstřebat. Po ukončení kojení se ale tyto enzymy přestanou v těle tvořit a proto by žádný savec neměl po ukončení kojení pít mléko. V opačném případě vystavuje tělo s každou konzumací mléčného produktu zátěži.

Kasein z kravského mléka je pro člověka špatně stravitelný a navíc zabraňuje uvolňování trávícího enzymu (trypsinu). Proto se kasein v těle hromadí jako lepkavá hmota, která zvyšuje tvorbu hlenu. Už jste určitě někdy slyšeli, že mléko zahleňuje, ne? Tak to je přesně z tohoto důvodu.

Potíže s trávením mléka, konkrétně s mléčným proteinem kaseinem, se projevují jako nafouknuté břicho, plynatost nebo zácpa. Zhoršuje ještě také astma a další respirační onemocnění právě kvůli zahleňování.

2) Citlivost těla na kasein není to stejné jako laktózová intolerance. Tato intolerance znamená neschopnost těla rozložit a dále vstřebat laktózu, což je mléčný cukr. Příznakem je průjem, kručení, křeče a bolesti břicha. 

3) Růstový hormon obsažený v kravském mléce (IGF-1 = insulin-like growth factor-I) vypadá podobně jako náš lidský růstový hormon, proto se v našem těle snadno váže na naše receptory růstového hormonu a zvyšuje tak hladinu tohoto hormonu důležitého pro růst.

Pamatujete, že savci pijí mléko kvůli rychlejšímu růstu? Mléko je totiž komplexní bioaktivní sekret, který hraje velmi důležitou roli při růstu a vývoji novorozených savců. Takže je důležité, ale pouze v období krátce po porodu, nikoliv v dospělosti. Růstový hormon máme v těle přirozeně obsažený ve velkém množství během růstu, když jsme děti. Jakmile dospějeme, jeho množství v těle se sníží, protože stále hraje důležitou roli při pevnosti kostí a objemu svalů.

Zvýšené hladiny IGF-1 se nacházejí v kravském mléce, kterým byl podávaný růstový hormon ke zvýšení produkce mléka. Protože stejně jako u lidí, mléko se přirozeně tvoří pouze po porodu. Pasterizací se jeho množství nijak zásadně nezmenší. Dokonce ani v zažívacím ústrojí (GIT) zůstává nezměněný a tudíž se dostává do našeho těla ve své aktivní formě. 

Zdrojem IGF-1 ve stravě je nejvíce mléko, o něco méně kuřecí maso.

To například vede ke zvýšení rizika rakoviny tlustého střeva a konečníku, protože zabraňuje poškozeným buňkám spáchat sebevraždu = apoptózu). Když zůstanu u tématu pleti, tak IGF-1 extrémně stimuluje činnost androgenů = mužských hormonů.

S vyšší aktivitou androgenů je spojená intenzivnější činnost mazových žláz, a tím také výrazně větší množství mazu, který k sobě spojuje povrchové kožní buňky a vzniká tak akné. Například ženy s diagnostikovanými PCOS mají častokrát zvýšenou hladinu IGF-1. 

Akné se často objevuje jako reakce těla na látky, které nedokáže vstřebat, v tomto případě například protein nebo cukr z mléka. 

Důkazem jsou tedy mimo další zdravotní problémy také kožní změny jako je akné, ekzémy nebo lupus erytematodes.

Atopický ekzém. Výskyt atopických onemocnění se v západní Evropě stále zvyšuje. Možná není překvapením, že nejvyšší počet je ve Skandinávii, kde mají mimo jiné také největší spotřebu kravského mléka. Studie ukazují, že u lidí s atopickým ekzémem byla také potvrzená alergie na kravské mléko. 

Kvůli vysoké konzumaci mléka také roste porodní váha novorozenců, nebo dětská obezita. 

Proč pijeme mléko:

Vápník je hlavní důvod, proč se říká ať pijeme mléko, že budeme mít pevné kosti. Co je ale zajímavé jsou výsledky průzkumů, kdy onemocnění spojených s příjmem mléka a mléčných výrobků se často objevuje víc v Evropě a Severní Americe. Proč v Asii, Africe nebo jižní Americe ne? Protože tam není až tak zakořeněná kultura mléčných výrobků z kravského mléka. Tyto kuchyně obsahují maximálně rostlinné podoby mléka.

Existují mnohem lépe vstřebatelné zdroje vápníku, než v mléce jako např. mák, pohanka, cizrna, brokolice, lněná, sezamová či slunečnicová semínka a mnoho dalších. Když si nedokážete život představit bez mléčných produktů, vyzkoušejte náhrady v rostlinné říši jako mandlové, kokosové nebo konopné mléko ideálně bez přidaného cukru. Sojové mléko nedoporučuji vůbec, protože může kvůli obsaženým složkám ovlivňovat hormonální rovnováhu.

Nebo můžete vyzkoušet nahradit kravské mléko v rozumném množství kozím nebo ovčím mlékem. Bohužel řešením nejsou ani „bezlaktózové“ mléčné potraviny.

Rizikové není pouze mléko, ale další potraviny, které mají ve složení laktózu, kasein, syrovátku, které se často běžně objevují v koláčích, sušenkách a mnoho dalších jídlech, do kterých byste to na první pohled neřekli. A samozřejmě v různých sýrech od čerstvých po tvrdé až zralé. 

Pokud vás nic z toho nepřesvědčilo, zkuste si vzpomenout, kdy vám naposledy zkyslo mléko? Čerstvé mléko obsahuje spoustu laktobacilů a velmi málo patogenů (škodlivých mikroorganismů). Pasterizované mléko (tepelně upravené) neobsahuje žádné laktobacily, ty zničila pasterizace. Jsou v něm ale patogeny, které se v mléce množí. Proto mléko po expiraci nezkysne, ale smrdí. Protože kvůli patogenům začne hnít (?!). 

Máte i vy problémy strávit mléčné produkty?

Jak nejsnadněji zjistíte, že patříte do této skupiny lidí, kdo má problémy strávit mléčné výrobky? Na dva týdny vysaďte všechny podoby kravského mléka z jídelníčku a pozorujte, zda nastanou změny (méně nadýmání, zácpy, křečí v břiše nebo se akné či ekzémy začnou záhadně ztrácet). 

Pokud nastanou i sebemenší změny k lepšímu, je to pro vás znamení, že je více než vhodné tento typ potravin z jídelníčku vyřadit. A i když změny nejsou až tak závratné, mléčné výrobky si ponechejte, ale s mírou. 

Závěrem

Nechci tímto článkem nikomu radit, co má a nemá jíst. Chtěla jsem jen upozornit na škodlivé dopady mléčných produktů na tělo, které jsou prokazatelné několika studiemi. Mléčné cukry nebo bílkoviny jsou totiž obsažené v mnoha jídlech, u kterých by nás to na první pohled ani nenapadlo.

Zkuste se zaměřit na to, co jíte a pokud máte jakékoliv zdravotní problémy, je na čase trochu poupravit svůj jídelníček, protože…

…JÍDLO MŮŽE BÝT LÉK, ALE TAKÉ JED. VŽDY ZÁLEŽÍ NA MNOŽSTVÍ.

zdroje:

Neuvěřitelná pravda o mléku

https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1610-0387.2009.07019.x

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6723735/