Od začátku, kdy jsem se začala motat (ano, na začátku to bylo celé takové neohrabané) ve světě kosmetiky, chodila jsem se pravidelně dívat na veletrhy a různé akce pořádané v České republice.
S postupem času jsem začala pokukovat po zahraničních veletrzích. Moje první osobní zkušenost se zahraničním veletrhem ale byla mnohem dříve a byla v Itálii.
Studovala jsem tenkrát ještě na střední škole a žila jsem chvíli v Miláně a živila se jako modelka. No a na italskou Fieru (tedy veletrh) jsem se dostala právě jako modelka na kadeřnickou show.
Moc jsem to tenkrát neprožívala, brala jsem to jako práci. Silný zážitek mám v podobě bolesti vlasů – ano vlasů 🙂 protože co mi tenkrát na pódiu na hlavě vytvořili bylo opravdu umělecké, tudíž do běžného života nenositelné. Spousta laku a sponek…. auuu.
Pak jsem se vrátila zpět do Čech a po maturitě se začala věnovat profesionální kosmetice. Celou moji cestu v kosmetickém světě a jak jsem se dostala k psaní blogu si můžete přečíst v mém příběhu zde.
Nicméně mě to znovu táhlo zpět na italský veletrh, ale už ne jako modelku, ale jako kosmetičku a školitelku kosmetiky. Letos se mi to konečně podařilo celé naplánovat a vyrazit na výlet.
Celková úroveň stánků a vystavovatelů je nesrovnatelná s naším malým rybníčkem v ČR a našimi veletrhy. Není v lidských silách vše poctivě projít a prohlédnout si během jednoho jediného dne. Já na veletrh jela s tím, že chci vidět, jak to celé vypadá. A viděla jsem.
Veletrh je totiž více zaměřený na distributory – firmy, které hledají značky, které chtějí začít dovážet do své země. A že tu bylo z čeho vybírat.
Pro kosmetičku je to fajn, že se podívá na různé předváděcí akce různých ošetření. Všechny byly teda v italštině, ale i tak se člověk něco dozví.
Z celé atmosféry veletrhu jsem vám natočila krátké video. Tak se pohodlně usaďte a vítejte v Itálii, v Boloni….
Moc jsme si to užili, protože jsme cestu na veletrh spojili s krátkou rodinnou dovolenou.
Bydleli jsme hodinu vlakem od Bologni, v Raveně. Protože ceny hotelů v průběhu veletrhu vyskočily neskutečně vysoko, ale u moře byl svět ještě v pořádku 🙂 Jeden den jsme si udělali výlet vláčkem do Benátek a zpět.
Vlaky mají krásné, jezdí na čas a lístky se dají objednávat na internetu, takže tu nehrozí žádné domlouvání s Italama rukama nohama. Ti totiž nikdy anglicky mluvit nebudou asi už jen z principu. No a třetí den jsem šla sama na pár hodin na veletrh v Boloni. Pak šup do letadla a zpátky do Prahy.
Takže pokud přemýšlíte o krátké změně prostředí a spojení příjemného s užitečným, jeďte do Itálie.